Trvalý nízkofrekvenční hluk může způsobovat poruchy spánku, bolesti hlavy apod. Vnímavost vůči němu je vyšší uvnitř budov než venku. Stroboskopický efekt (vrhání pohyblivých stínů, je-li Slunce nízko nad obzorem) není v praxi závažný, kvůli vzdálenosti strojů od lidských obydlí. Odlesk Slunce na lopatkách je díky matným nátěrům oproti minulosti zlepšen. V zimním období odlétá z lopatek námraza do zhruba dvojnásobku celkové výšky větrné elektrárny (včetně rotoru). Rušení zvěře podle praktických zkušeností nenastává. Dokladem jsou ovce a krávy, ale i divoká zvěř pasoucí se v těsné blízkosti elektráren. Podle některých studií se v okolí elektráren zvýšil i počet hnízdících ptáků. Vysvětluje se to jednak tím, že elektrárny jsou dobrým orientačním bodem v krajině a jednak tím, že rotory mohou plašit dravé ptáky. Podobně se nepotvrdilo ani to, že by rotující listy zabíjely prolétající ptáky. Ke kolizím dochází zejména v noci a za mlhy. Výstražná světla VTE, nutná pro leteckou dopravu, přitahují a matou ptáky a netopýry. Zvláště pokud je elektrárna ne-vhodně umístěna např. v místě tahu migrujících ptáků.

Rušení televizního signálu a mobilních telefonů může nastat až na vzdálenost 10 km. Závisí na pozici televizního vysílače, elektrárny a domů, které mají anténu. Narušení krajinného rázu. Větrné elektrárny jsou nepřehlédnutelnou dominantou krajiny, především v pohraničních horských oblastech. Jsou zrakem vnímatelné až ze vzdálenosti 20 km a jediná elektrárna ovlivňuje organizaci území o výměře větší než 1 km2. Při jejich necitlivém umístění existuje reálné nebezpečí, že nesporně pozitivní efekty výroby elektrické energie budou negovány nepřiměřeným poškozením vzhledu krajiny, narušením struktury území přenosovými trasami a dalšími aspekty. Obliba volné krajiny je i důvodem poklesu cen pozemků a nemovitostí v blízkosti větrných elektráren. Narušení krajinného rázu větrnou elektrárnou negativně ovlivní veřejné mínění a může předem vyloučit ne-konfliktní využití území pro větrné elektrárny v jiné lokalitě.