V důsledku změn atmosférické cirkulace nad Střední Evropou se rychlost větru v průběhu roku výrazně mění a kolísá. Rychlost větru je nejdůležitějším údajem při využívání energie větru, udává se převážně v m/s. Poblíž zemského povrchu je proudění vzduchu ovlivňováno povrchem, s rostoucí výškou se rychlost větru zvyšuje. Vítr je nad terénem různě zpomalován, zejména terénními překážkami - stavbami, kopci, druhem povrchu (tráva, les, vodní hladina). Pro měření rychlosti větru existují mezinárodní standardy.

Dříve využívaná přímá přeměna energie větru na mechanickou práci (větrné mlýny) se v současnosti už téměř nevyužívá. Dnes se pomocí větru získává hlavně elektrická energie. Velká zařízení dodávají elektřinu do sítě, drobná zařízení slouží pro zásobování např. odlehlých objektů nepřipojených k síti a čerpání vody. Zábor ZPF pro jednu větrnou elektrárnu (VTE) tvoří plocha základu VTE a manipulační plo-cha pro zvedací techniku. Jedná se o 600 - 1000 m2 podle velikosti zařízení.