Fotovoltaický systém pracuje nejlépe, pokud je navržen pro skutečné místní podmínky (dimenzování, umístění solárních článků a způsob využití). Pro dimenzování je důležité znát účel, uvažovanou spotřebu (výrobu) elektřiny, typ a provozní hodiny připojených spotřebičů, zda bude sys-tém připojen do sítě, či nikoliv, způsob napojení na doplňkový zdroj energie a další vstupní údaje:

 počet hodin slunečního svitu a intenzita slunečního záření, která se mění podle znečištění atmosféry (město, venkov, hory);
 orientace - ideální je na jih (případně s automatickým natáčením panelů za Sluncem);
 sklon panelů - pro celoroční provoz je optimální 45° vzhledem k vodorovné rovině;
 množství stínících překážek - je nutný celodenní osvit Sluncem.

Z výše uvedených parametrů je možné stanovit množství vyrobené energie z celého systému za rok. Pro podrobnější výpočty existují již počítačové programy. Technický potenciál výroby elektřiny je omezen na plochy, kde lze fotoelektrické systémy instalovat s ohledem na stav sítě, možnosti připojení atd. Jeden m2 fotovoltaického panelu s monokrystalickými články má špičkový výkon 110 - 120 Wp. Pro obec s asi 600 obyvateli je třeba fotovoltaická elektrárna (dále jen FVE) o ploše 10 000 – 30 000 m2.

Elektrická energie ze slunečního záření má nejvyšší výkupní cenu energie z důvodu nejvyšších vstupních investic. Optimálním prostředím pro sluneční elektrárny je zemědělsky nevyužitý, holý svah jižní či jihozápadní expozice s co nejmenším zastíněním (porosty dřevin, pozemní stavby, elektrické vedení). Plocha FVE vyžaduje údržbu např. kosení trávy, uvažuje se o spásání trávy ovcemi. Pravděpodobnější je však chemická likvidace nežádoucího porostu. Nejsou dostatečně prověřeny negativní účinky zdaleka viditelných svahů pokrytých solárními panely. Problémem tak může být rozsáhlé oslnění, soustředění paprsků, efekt zrcadlení na okolní porosty a s tím spojený nežádoucí nárůst fotosyntetických procesů apod. U dálkových pohledů mohou být velké plochy solárních panelů cizí a velmi nevhodnou plošnou dominantou v krajině, zejména v horských a vrchovinných oblastí s drobnou krajinnou mozaikou. Je třeba velmi pečlivě volit vhodné lokality bez negativních dopadů na okolní krajinu. např. uzavřené, z dálkových pohledů neviditelné plochy, nebo plochy, které lze pohledově izolovat zelení. Sluneční elektrárny mohou efektivně využít ladem ležící plochy vhodné expozice (skládky, lomy, průmyslová a zemědělská brownfields a střechy).